Historie školy

(ze školních kronik, zpracoval kolektiv učitelů v roce 2007)

O zřízení veřejné měšťanské školy dívčí ve Slavkově a o stavbě nové školní budovy

Vývoj školství ve Slavkově u Brna je nedílnou součástí tohoto města. Škola zde byla vždy centrem nejen vzdělání, ale i kultury a veřejného dění. Aby ve Slavkově zřízena byla veřejná měšťanská škola dívčí, k tomu dal podnět profesor české vzdělavatelny pro učitelky v Brně, t. č. c. k. okresní inspektor školní v hejtmanství vyškovském, Antonín Vorel, později školním radou jmenovaný.

Dne 15. října 1902 usnesl se okresní výbor, aby taková škola ve Slavkově zřízena byla. Dne 29. listopadu 1902 podala místní školní rada dotyčnou žádost o povolení školy té prostřednictvím c. k. okresní školní rady na c. k. zemskou školní radu. Žádost tuto vypracoval a příslušnými doklady opatřil ředitel stávající tehdy obecné a měšťanské školy chlapecké ve Slavkově, t. č. člen c. k. okresní školní rady Petr Tichavský. 22. ledna 1903 konala c. k. okresní školní rada komisionelní jednání ohledně místností pro dožadovanou školu. 26. září 1904 podal obecní výbor svou žádost na zemský sněm, aby škola ta povolena byla, poněvadž od zemské školní rady vyřízení dotyčné, v r. 1902 podané žádosti, nedocházelo.

22. července 1905 usnesl se obecní výbor zříditi ve Slavkově svým nákladem soukromou dívčí školu měšťanskou, poněvadž tou dobou také tak učiniti chtěla kongregace chudých školských sester de N.D. v klášteře slavkovském usazených. 1. září 1905 usnesením 17285 povolila c. k. zemská školní rada městskou soukromou školu měšťanskou zříditi a začátkem školního roku 1905/6 prvou třídu její otevříti. Vyučovati se v ní začalo 18. 9. 1905. O zřízení školy této se vedle obecního výboru přičinil hlavně ředitel obecní a měšťanské školy Petr Tichavský, vypracovav příslušnou žádost, opatřiv potřebné doklady o vhodných místnostech, učebních pomůckách, organizační statut, učebnou osnovu, schválení zavedených učebnic i jednu zkušenou osobu učitelskou pro tuto školu. Obec ustanovila na ni učitele z Předklášteří u Tišnova, Leopolda Kratochvila, zkouš. z 1. skupiny.

17. 8. 1906 výnosem čís. 15354 povolila c. k. zemská školní rada otevříti I. třídu při této škole a výnosem z 12. 9. 1906 č. 17411 také II. třídu, 16. září 1907 otevřena i III. třída. Značná časová mezera mezi podáním a konečným příznivým vyřízením žádosti se zřízením veřejné měšťanské školy dívčí měla příčiny ve zjevných i tajných protivnících místních i vzdálenějších, jak poznati lze z protokolních výňatků o dotyčných zasedáních obecního výboru. Výňatky ty činí zvláštní sešitek archivního fasciklu zdejších obecních a měšťanských škol pod titulem "Dívčí škola měšťanská a stavba nové budovy školní." Připomenouti dlužno, že po dobu veřejného jednání o zřízení veřejné měšťanské školy dívčí a nové budovy školní skládalo se obecní zastupitelstvo z 30 členů, z nichž polovina byla směru pokrokového, tedy pro. Druhá polovina směru konservativního alias klerikálního, tedy contra. Starosta obce Emanuel Valníček náležel straně "contra", ač ne z přesvědčení, nýbrž jen z povinné kázně ke své straně, poněvadž v dřívějších dobách svého starostování byl vždy přítelem školství obecného a měšťanského vůbec a zřízení veřejné dívčí měšťanské školy zvlášť.

S povolením a otevřením veřejné dívčí školy měšťanské souvisela úzce stavba nové budovy školní, poněvadž dosavadní budova číslo popisné 3 ani pro staré poměry školní nestačila a bylo nutno třídy umisťovati občas mimo budovu školní, a to v staré kasárně na náměstí, v kasárně nebo nemocnici za palírnou, ve staré hraběcí škole čís. 107, v zimní škole hospodářské a ve školní budově i v místnosti přírodovědeckých kabinetů, které byly přeneseny do jedné části bytu náležejícího beneficiátu Mezníkovy nadace v budově školní p. Františku Kosíkovi, zároveň i katechetu obecních a měšťanských škol. Tělocvična se nacházela v tehdejší sokolovně v podzámčí v traktu bývalých hraběcích místností pro uschování kočárů. Nedostatek školních místností byl pro obě strany nesporný. Jednalo se jen o to, jak nedostatku tomu odpomoci, zda-li budovu novou, nebo jen vhodnou úpravu dosavadní budovy školní čís. 3.

Dne 21. dubna 1904 odhlasoval obecní výbor, aby byla pro všechny obecné a měšťanské školy veřejné vystavěna nová budova u kostela. Viz o tom dotyčné výňatky z protokolů o zasedání obecního výboru. Plány pro novou budovu školní dle podrobného rozvrhu místností školních podaného ředitelem obecní a měšťanské školy vypracovati svěřeno architektu v Olomouci Václavu Wittnerovi. (Ten postavil v Brněnské ulici rožní dům židovské obce obchodníku se smíšeným zbožím J. Hufsovi.) Plány tyto i s průčelím nacházejí se v archivním fasciklu pod titulem již shora uvedeným. Rozpočet na provedení těchto plánů narazil na odpor většiny obecního výboru a usneseno zadati je zemskému inženýru Vladimíru Fischerovi, aby je přepracoval na menší náklad stavební. Tak padla zvláštní tělocvična se školními koupelnami, většina sklepů a byt školníkův. Byt pro ředitele školy při budově školní v přilehlé zahradě nebyl ani dle původního plánu Wittnerova vzat do rozpočtu pro odpor centrálního ředitele hraběcích panství Václava Kounice p. Františka Nováka. Byt pro školníka pořízen dodatečně, až budova stála, z jedné místnosti třídní. Provedení stavby dle opravených plánů zadáno bylo p. Antonínu Müllerovi, staviteli v Brně, jako konkurentu slevujícímu ne příliš málo ani ne příliš mnoho. Dne 18. července 1906 položen základní kámen bez jakýchkoliv okázalostí do rohu v základě školní zdi čelní na severní straně křídla proti kostelu. (Čtvrtek - na kámen, do něhož uloženy některé mince peněžní a jména některých předních osobností místních, zaklepal p. radní obce Karel Hladík.)

Vyučovati v nové budově bylo započato dnem 16. 9. 1907. Během školního roku 1907/8 byly vykonány ještě dodatečné opravy c. k. okresní školní radou při kolaudaci požadované. Dne 13. září 1908 byla budova slavnostně, avšak ne okázale vysvěcena. (Viz o tom záznam ve školní kronice ze školního roku 1907/8.) V nové budově školní umístěny byly všechny třídy obou obecných a měšťanských škol chlapecké i dívčí pod společnou správou ředitele P. Tichavského až do 1. září 1913. Tou dobou nastoupil své místo nově jmenovaný ředitel měšťanské a obecné školy chlapecké Ludvík Fiala. Posavadní ředitel ponechal si obecnou a měšťanskou školu dívčí. Budova školní byla takto rozdělena na dvě, až na společnou tělocvičnu. Pamětní deska nebyla na výslovné přání obecního výboru nikde v nové budově školní zasazena.
Ve Slavkově dne 10. srpna 1915
P. Tichavský
ředitel obecné a měšťanské školy
(z nejstarší školní kroniky)

Školní budova byla slavnostně vysvěcena kroměřížským proboštem P. Antonínem Stojanem, zemským a říšským poslancem, který také pronesl hlavní projev. Budova byla slavnostně a vkusně ověnčena, v projevech se vystřídali i další hosté. Pan František Dejmal, obecní a školní rada, pan Antonín Vorel, bývalý školní inspektor pro hejtmanství vyškovské. Žákyně pak provázely hosty celou školní budovou. Večer byla dobročinná akce na nákup učebnic pro veřejnou měšťanskou školu dívčí. Studující města Slavkova sehráli Gogolovu veselohru Revizor. V průčelí budovy pod městským znakem je citát J. A. Komenského, jehož jméno škola nese: "Přistup, dítě, uč se moudrým býti." Generace učitelů a představitelů obce se je snaží naplňovat.

V nově postavené budově sídlila povinná pětiletá obecná škola a vyšší vzdělání zajišťovala tříletá škola měšťanská pro Slavkov a obce v širokém okolí. Počet žáků neustále narůstal, proto bylo rozhodnuto rozdělit školu pod společnou správou pana ředitele Petra Tichavského na obecnou a měšťanskou dívčí školu, která zůstala v jeho vedení, a na obecnou a měšťanskou školu chlapeckou, jejímž ředitelem se stal Ludvík Fiala. Dívčí část sídlila v západním křídle, chlapecká v jižním. Dělily se o společné prostory - školní dvůr a zahradu, tělocvičnu, kabinety, knihovnu, pomůcky a archiv. Ve střední části budovy byly chlapecká a dívčí kreslírna.

Na následujícím obrázku si můžete prohlédnout jednu z nejstarších fotografií, která se ve školních kronikách dochovala. Fotografie je oskenována ve vysokém rozlišení a po jejím zvětšení je dobře patrné, jak velmi se změnila životní úroveň lidí. Jinou fotografii si může prohlédnou zde - nejstarsi_fotografie_tridy_(02).

Škola měla třídy vytápěné kamny, topilo se opravdu jen při velkém chladu. Zdrojem vody byla studna na školním dvoře, která je po rekonstrukci používaná i dnes jako užitková voda. Nové školní budovy si žáci a učitelé považovali. Byly pečlivě vedeny školní kroniky, které ale měly přísný předpis, co se do nich smí zapisovat. Na vše dohlížela školní inspekce a školní rada. Z třídních výkazů zmizela kolonka, která byla v 19. století velmi smutná "zemřelo žáků". Ale blížící se první světová válka těžce poznamenala život obyvatel i provoz škol. Kronika válečných let obsahuje nejen dění ve škole, ale i údaje o událostech na frontě. Např.: počet žáků, kroniku školní, visitace a inspekce, zdravotní stav učitelů a žactva, příznivce školy, školní úřady, zprávy o mravech, pilnosti a prospěchu, výkaz o zameškané návštěvě školy, stav sborů učitelských a jejich změny, výkaz o postupu žáků na konci roku, kroniku válečnou, ceny potravin.

Brzy byla zabrána část budovy školy pro Výpomocnou vojenskou nemocnici (dívčí část), kam také byla zavedena elektřina. Z tohoto období se dochovaly dvě fotografie. První je na následujícím obrázku, druhou si můžete prohlédnout zde - lazret_na_zs_komenskeho_(02).jpg.

Nemocnice se rozšiřovala, třídy se slučovaly nejen kvůli prostoru, ale museli narukovat i mnozí učitelé. Děti se podílely na sběru bylin pro vojáky, sbírkách peněz na podporu válečných fondů a podobně. Byla velmi vysoká absence, děti ještě musely pomáhat v hospodářství. 1. května 1915 byl všude v mocnářství zaveden letní čas. Situace se mezi školou a nemocnicí vyostřovala, úřady revidovaly obsah výuky a učebnice, rukují další učitelé. Ve Slavkově přibývá uprchlíků z Tridentska a Bukoviny. Pro jejich děti je zřízena jedna třída. Válka a uprchlíci s sebou přináší cizopasníky, kteří přenáší hodně nemocí.

Pan učitel Emanuel Hájek vzpomíná: ”Ve škole byla zřízena ozdravovna pro vojsko, která zabrala přes polovici školy, ve zbytku jsme se tísnili my. Tu jsem se ponejprv seznámil se štěnicemi ve velkém. A protože děti mají velmi bystrý zrak, byl stále při vyučování ruch a šum: „Tam leze!” Tam je zase jedna!” Pak jsme je počali sbírati do lihu a plnou lahvičku dobře vypasených štěnic jsem zanesl jako smutné dědictví po vojácích na radnici. Pak ovšem se na ně dokročilo radikálně.” V roce 1916 nastupuje na trůn Karel I., na jeho počest byl ve Slavkově vysazen Karlův sad. Naproti tomu je z knihoven vyřazováno mnoho českých knih a stále více učebnic. Nemocnice se rozrůstá, žáci se učí na směny, i v budově Orlovny a hospodářské škole. Ale i v těchto podmínkách žáci nacvičují divadlo Malý lord. Pokračují sbírky, výuka je velmi omezena, rodičům se to nelíbí, ale ani usnesení o nápravě obecního výboru a školní rady nemůže situaci vyřešit. Lepší se až s koncem války a vznikem samostatného státu.

28. říjen 1918 – v kronice je červeným inkoustem přepsáno znění manifestu Národního výboru československého. V obci, ve škole a na úřadech jsou odstraněny veškeré znaky bývalého státu Rakouska-Uherska. 29. října probíhají sokolské oslavy vzniku republiky, je pořádán lampionový průvod. 30. října byla slavnostní schůze obecního zastupitelstva, na níž pronesl slavnostní řeč ředitel měšťanské školy chlapecké Ludvík Fiala. Ale zároveň kronika zaznamenává od 16. 10. do 4. 11. přerušení vyučování kvůli epidemii španělské chřipky. Učitelé skládají na okresní konferenci ve Vyškově slib věrnosti republice. V dubnu 1919 se koná slavnostní sázení ”Lípy svobody” na náměstí. Situace se stabilizuje, školní práce se rozbíhají k všeobecné spokojenosti.

V září 1919 odešel do důchodu ředitel Tichavský a na jeho místo byl jmenován Jan Vincent. Ve škole byla zavedena povinná výuka i kurzy psaní na stroji a těsnopisu. V říjnu téhož roku byla pro nárůst počtu žákyň zřízena pobočka 1. měšťanské školy, takže se učilo paralelně ve dvou těchto třídách. Dne 6. října 1920 pak byl učiněn podnět ke zřízení dívčí lidové školy pokračovací. V dubnu byla ve škole zřízena veřejná čítárna a knihovna, které byly vybaveny knihami, encyklopediemi a časopisy.

V zimě 1921/1922 udeřily kruté mrazy, které byly příčinou vysoké absence. Ta byla způsobena dílem dlouhodobou nemocností žákyň, dílem tím, že rodiče v nepříznivém počasí neposílali do školy děti ze vzdálenějších obcí. I přes tuto nepřízeň se škole podařilo koncem roku zorganizovat 1. samostatnou výstavu rysů a ručních prací, která se těšila nebývalému zájmu veřejnosti a o níž se psalo i v denním tisku.

1. ledna 1924 byla ve škole zřízena veřejná mateřská škola pro dívky i chlapce. První pěstounkou zde byla ustanovena Julie Vršková. 18. května téhož roku navštívil Slavkov i prezident Masaryk, který byl uvítán představiteli města i žákyněmi školy. Počátkem prosince pak byla ve škole nově zřízena školní kuchyně a počalo se nově vyučovat domácím naukám o hospodářství a občanské nauce. Škola začala pečovat i o mimoškolní vzdělávání žákyň, a proto zde byla zřízena žákovská čítárna, v níž si bylo možno počíst v 18 druzích časopisů. Ve školním roce 1925/1926 se nově začalo vyučovat hře na housle, škola tak soustavně pěstovala i hudební vzdělání. Pečlivě se sledoval zdravotní stav žactva, jak dokazují podrobné roční výkazy absence. Proto byl v tomto roce zřízen post školního lékaře, jímž byl jmenován MUDr. Arthur Gabriel, který pečoval o zdraví žákyň a prováděl i očkování. Dívky byly též nově pojištěny proti následkům tělesných úrazů. Aby děti mohly provozovat různé sporty a zvyšovat tak tělesnou zdatnost, byl na podzim roku 1926 upraven školní dvůr jako hřiště, které bylo využíváno jak v hodinách tělesné výchovy, tak i ve volném čase.

V roce 1928 odešel do důchodu ředitel Jan Vincent a ředitelováním byl pověřen Jan Severa. U příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky byla 28. října otevřena výstava školních prací s rekordní návštěvností 1933 osob. V únoru byla celá škola kvůli velkým mrazům na jeden měsíc uzavřena. Ve školním roce 1930/1931 byla ředitelkou školy ustanovena Anna Čížková a začalo se učit podle nových osnov. V prosinci bylo zahájeno vysílání prvního školského rozhlasu. Koncem června byla v prostorách školy uspořádána Napoleonská výstava. Tu si 5. července 1931 prohlédl i prezident Masaryk, který se pak podepsal do školní kroniky.

5.7.1931 - návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve Slavkově u Brna
Další fotografie: 1931_prezident_masaryk_ve_slavkove_(02).jpg, 1931_prezident_masaryk_ve_slavkove_(03).jpg.

V roce 1934 pořádala měšťanská škola oslavy 60. výročí ustanovení chlapecké měšťanské a 30. výročí dívčí měšťanské školy. V té době bylo ve škole zavedeno dopisování s českými školami v zahraničí – např. v Bělehradě a Bukurešti.

Rok 1933-34 - učitelé dívčí obecní a měšťanské školy

13. 6. 1936 přijel na návštěvu do Slavkova prezident Beneš se svou chotí Hanou Benešovou a podepsal se do školní kroniky. Podepisování prezidenta Beneše do školní kroniky bylo zachyceno na této fotografii - 1936_prezident_benes_ve_slavkove_(02).jpg.

13.6.1936 - návštěva prezidenta Beneše ve Slavkově u Brna

Protože se přiostřila mezinárodní situace, ve škole byl zaveden nový učební předmět branná výchova, jehož náplní bylo upevňování tělesné zdatnosti i kázně, organizovala se i protiletecká ochrana. V období první republiky byly každoročně pořádány dobročinné akce. Vybíraly se finanční dary, které se používaly např. pro žákovské výlety, exkurze, jako příspěvek nemajetným žákům apod. Místní školní rada přispívala těmto dětem i na školní pomůcky. O Vánocích byly potřebným žákyním rozdělovány boty a teplé ošacení. V období od Vánoc do Velikonoc dostávaly chudobné žákyně denně ve školní kuchyni na svačinu teplé mléko a chléb, k obědu pak polévku s chlebem. Když byla v říjnu 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace, nastoupili k službě vlasti i někteří učitelé, což ve školním roce 1938/1939 přineslo některé změny v řízení chodu školy. Vojenská správa zabrala tělocvičnu a část 1. poschodí. Přibližně z tohoto období pochází další fotografie. Jak je z ní patrné, životní úroveň se zlepšila, ale kdo z přítomných asi tušil, že v následujícím roce vypukne jeden z nejkrvavějších válečných konfliktů, 2. světová válka.

18. 3. 1939 zabralo školu německé vojsko a nastalo nepravidelné vyučování. Ředitelka Anna Čížková odešla do výslužby. Změnu vedení nelze doložit, neboť zápisy ze školního roku 1939/1940 chybí. Od školního roku 1940/1941 do roku 1944/1945 se vedly zvláštní školní kroniky – tzv. oficiální. Ty původní musely být odevzdány a byly zapečetěny. V roce 1940 bylo povoleno nedílné polodenní vyučování. Škola dostala nové německo – české označení. Došlo k úpravě původních razítek, v učebnicích se přelepovaly a začerňovaly texty. Příruční knihovny se revidovaly a poté byly uzavřeny, k dispozici byly pouze slovníky a některé encyklopedie. Z válečných let se také dochovali potravinové lístky na chléb, mléko a tuky.

Rok 1939-40 - žáci 1. třídy obecné

V srpnu 1941 došlo ke změně názvu školy měšťanské na ”hlavní škola”. Od listopadu byla zastavena výuka dějepisu a posílena výuka německého jazyka zprvu na 6, později až na 8 hodin týdně. Bylo zastaveno i vyučování církevních dějin a české literatury. V zimě 1941/1942 měla škola katastrofální nedostatek paliva, a proto byla výuka od 20. 12. 1941 do 4. 3. 1942 omezena. Každá třída se učila jen jednou týdně pouze 4 hodiny. Učitelé celoročně povinně navštěvovali kurzy německého jazyka a skládali z něj zkoušky. V té době se konaly různé sbírky pro válečné účely – peněžní, věcné i sběr železa a surovin. V jarních měsících pomáhaly žákyně na polích. V době od 23. 9. do 15. 11. 1943 bylo do školní budovy umístěno šest tříd Langhaus Schule z Berlína, a proto bylo zavedeno i odpolední vyučování.

Učitelé v lednu 1944 absolvovali kurs protiletecké obrany. Budovaly se zákopy kolem školní budovy. V březnu 1944 byl vypracován Kmenový list školy se všemi nákresy i půdorysem budov. Ve školním roce 1944/1945 bylo školní vyučování nepravidelné, často přerušované poplachy při náletech a vyučovalo se jen do 14. dubna. Škola sloužila jako vojenský lazaret a v okolí města se zuřivě bojovalo. Po osvobození Slavkova 26. dubna 1945 se škola stala přechodnou ubytovnou pro procházející vojska. Výuka probíhala formou zadávání úkolů pro domácí práci a následnou kontrolou učiteli. Nově bylo vyučování obnoveno až 9. července, trvalo pak ještě deset dní a školní rok byl ukončen.

 

Poválečná léta až do roku 1995

Od roku 1945/1946 se opět pokračovalo v zápisech do dříve vedené školní kroniky. Válka doznívala i ve výuce, první rok se učilo podle osnov z roku 1932, které se pomalu upravovaly a přizpůsobovaly potřebám škol. Bohužel po osvobození rozkradli část vybavení budovy někteří slavkovští občané. Ztratil se nábytek, knihy, pomůcky i reproduktory školního rozhlasu. Ve Slavkovských novinách ze dne 8. května 1945 byla otištěna tato výzva: „Z budovy místních škol měšťanské a obecné ve Slavkově u Brna byly odcizeny četné věci. Národní výbor nařizuje všem těm, kdož si něco ze škol odnesli, aby do 24 hodin po publikaci této výzvy vrátili všechno u školníka Al. Kantka. Učiní-li tak, nebude proti nim vedeno trestní řízení. Ti, kdož zcizené věci nevrátí, budou považováni za lupiče národního majetku a podle toho bude s nimi naloženo. Upozorňujeme, že jména těch, kteří neoprávněně vcházeli do školní budovy, jsou známa.”

Rok 1945-46 - žákyně učebního kurzu při rozloučení se školou

Chyběly zejména učebnice a pomůcky a aby škola získala nějaké prostředky, nacvičují žáci divadelní představení, spolupracují s odbornou školou pro ženská povolání na módní přehlídce. Škola se zúčastňuje oslav 28. výročí vzniku Rudé armády a odhalení pomníku padlých rudoarmějců v zámeckém parku. Za aktivní činnost ve prospěch města a za uplatnění hesla „Mládež sobě a republice” bylo škole uděleno čestné uznání Ministerstva školství a osvěty. V červnu 1946 navštěvují školu zástupci amerického Červeného kříže, v témže roce je zaveden ruský jazyk jako povinný předmět. Důsledky války stále doznívají, žáci a učitelé se pravidelně zapojují do obnovy a úprav obce. Pomáhají i v zemědělství, sbírají chrousty, mandelinky a vysazují stromy. Vybavení školy se stále zlepšuje, rozrůstá se knihovna, v roce 1948 je zakoupen moderní promítací přístroj. Politické změny ve společnosti vyžadují členství učitelů v ROH a komunistické straně. Národní shromáždění schvaluje zákon o jednotné státní škole. Vzdělání je rozděleno do národních škol pro děti (6–10 let) a střední školy (11–15 let). Škola se slučuje s dívčí klášterní školou, do které jsou umístěny třídy národní školy. Školní rok 1948/1949 začíná se střední chlapeckou a střední dívčí školou podle nových osnov vymezujících školu lidově demokratickou a politickou, vychovávající pracující lid na cestě k socialismu. Ve škole se koná ustanovující schůze Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ). Je zřízen nový okres Slavkov u Brna, který měl 31 obcí a 33 tisíc obyvatel. Žákyně poslaly ministru školství Zdeňku Nejedlému velikonoční kraslice, za které obdržely písemné poděkování. Na konci školního roku byly výlohy pěti největších obchodů na náměstí a v Masarykově uličce vyzdobeny ukázkami žákovských prací, akce se veřejnosti velmi líbila. Rozšiřuje se zájmová činnost, úspěšný je pěvecký sbor, oblíbené jsou lyžařské kurzy, stále stojí v popředí činnosti brigády.

V letech 1949 a 1950 je vytvořena pro průzkum koedukační třída z 20 chlapců a 20 děvčat. Ve šk. roce 1951 a 1952 jsou již zřízeny dvě střední školy bez rozdílu pohlaví a národní škola, část žáků se učí v budově klášterní školy. Chod školy je ovlivňován politikou, výuka se prolíná se závazky ke sjezdům KSČ, výročí VŘSR, osvobození atd. Součástí školy je pionýrská organizace, která se staví ideově do čela dění v ní. Výrazně ovlivňuje výchovu dětí a trávení volného času, organizuje tábory a zapojuje se do celostátních soutěží. Také sběry léčivých bylin, kaštanů, papíru a jiných surovin se stávají na dlouhá léta součástí školních aktivit. Ve výuce se začíná klást důraz na polytechnizaci výuky a volbu povolání, vyžadují se hlavně obory hornické, hutnické a zemědělské. Učitelé jsou kontrolováni, jakou vykonávají mimoškolní činnost, procházejí spoustou školení a často nesmyslného vzdělávání. V roce 1953 a 1954 dochází k rozdělení škol. První osmiletá střední škola byla přemístěna do školní budovy na ulici Tyršova, druhá osmiletá střední škola zůstává v původní budově na Komenského náměstí. Ta se může pochlubit nově vybudovanou moderní biologickou pracovnou a dílnami, je zřízeno pokusné mičurinské pole. Jako nový poradní orgán ředitele je ve šk. roce 1954/1955 zřízena pedagogická rada, velká pozornost je věnována přípravě první celostátní spartakiády. Jako v každé škole je na začátku školního roku vypracován podrobný plán výchovné a vzdělávací činnosti, který zahrnoval nejen výuku, ale také politické působení na žáky a rodiče. Ve výuce samotné bylo prioritou snížení počtu propadajících žáků. V mimoškolní činnosti byly populární taneční hodiny pro žáky střední školy, studentské plesy a školní časopis Studentský hlas.

V září 1956 se mění název školy na Jedenáctiletá střední škola ve Slavkově (pro lepší přehled uvádíme na konci všechny názvy, které kdy škola měla). Je uzavřena patronátní smlouva s JZD Slavkov, cílem je seznámit žáky se základy zemědělství a ovlivnit je při volbě povolání. Ve školním roce 1958/1959 se konají první maturitní zkoušky. Je zaveden nový vyučovací předmět – základy výroby, ve kterém škola spolupracuje se všemi místními podniky. Veřejně prospěšným pracím věnuje úctyhodných 69 860 brigádnických hodin. Nacvičuje na II. celostátní spartakiádu, účastní se i všech dalších spartakiád, žáci vystupují i v Praze. Pěvecký a recitační kroužek spolupracuje se sborem pro občanské záležitosti, především na vítání nových občánků. Skoro každý rok se nacvičuje divadelní představení a žáci poprvé dostávají zdarma učebnice. Aby nebylo změn málo, škola opět mění svůj název na Střední vzdělávací škola (1960 a 1961), ale hned v dalším roce byla uzákoněna povinná školní docházka do patnácti let a název se změnil na Základní devítiletá škola. Do roku 1966 je stále v prostorách školy i škola střední, potom je přesunuta do Bučovic.

V roce 1961 byl schválen a zahájen projekt výstavby nové školní budovy. Práce pokračovaly poměrně rychle, proto již 8. 9. 1963 byla slavnostně za velké účasti veřejnosti otevřena. Snad od tohoto dne se vžívají termíny nová a stará budova, které používáme dodnes. Součástí novostavby je i pěkná školní jídelna, družina, postupně se vybavují moderní žákovské dílny. Škola také získává třicet arů zahrady pro výuku pracovního vyučování. Rozšiřuje se počet zájmových kroužků, pěvecký, sportovní (hlavně košíková), fotografický využívá dobře vybavenou fotokomoru, dramatický pilně nacvičuje nová představení. Stavební ruch i v dalším roce pokračuje, na dvoře směrem ke staré budově je přistavěn blok šaten, který zjednodušuje provoz školy.

Rok 1961 - úprava staveniště pro novou školní budovu
Další fotografie: úprava staveniště 2, úprava staveniště 3.

Rok 1963 - slavnostní otevření nové budovy školy 8. 9. 1963
Další fotografie: otevření nové budovy 2

Školní rok 1965/1966 je prvním rokem diferenciace, v devátých ročnících byli žáci rozděleni do dvou studijních a dvou praktických tříd. Studenti jedou do Vídně na základě pozvání rakouské mládežnické organizace, koná se poslední školní bál, jehož tradice je obnovena až v roce 2006. Konají se poslední maturity. Probíhá reorganizace tříd mezi základními školami. Obě navštěvuje „poslední Napoleonův granátník“ pan Norbert Brassine z města Waterloo. Ve výuce je pozornost věnována talentovaným žákům, stále více z nich se zapojuje úspěšně do sportovních soutěží a olympiád. Začátek roku 1968 se nesl v duchu výročí: 50 let ČSR, 60 let otevření školy a 560 let historie slavkovského školství. Byla k nim uspořádána opravdu velká výstava v nové školní budově, konal se sjezd absolventů z roku 1917, školu navštívilo velké množství bývalých žáků a učitelů. Po zásahu armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a při tzv. normalizačním procesu dochází na škole k výrazným změnám, někteří učitelé jsou přeloženi, někteří musí práci ve školství opustit. Plánování bylo zase přísnější, vše se muselo podřídit jeho plnění, mění se i charakter kronik, výčet dosažených úspěchů je založen hlavně na číslech a procentech.

V letech 1969-1985 se škola prezentuje řadou kulturních vystoupení na veřejnosti. Bohatou činnost vykazuje pěvecký soubor, který spolu s recitačním kroužkem účinkuje na veřejných oslavách, při vítání novorozenců, na svatbách, ve slavkovských podnicích. V roce 1973 sehráli žáci naší školy představení pohádkové hry „Sůl nad zlato”. Účinkovalo zde asi 60 dětí a hru zhlédlo 1800 diváků. V témže roce se uskutečnila beseda se spisovatelem Zdenkem Krieblem. V rámci Mezinárodního roku dítěte a popularizace nové koncepce vyučování uspořádala škola v červnu r. 1979 veřejnou výstavu žákovských prací , vyučovací techniky a ostatních výsledků v práci školy. O akci byl velký zájem.

Žáci se zúčastňovali divadelních představení, které škola pro ně zajišťovala v Mahenově divadle a v loutkovém divadle Radost. Škola byla úspěšná v mnoha sportovních disciplínách. V soutěži o Pohár čs. rozhlasu Brno jsme několikrát získali 1. místo. Naše dívky a chlapci opakovaně vybojovali 1. místa v okresních přeborech v košíkové a odbíjené. I v plnění Odznaku zdatnosti jsme se umístili na 1. místě v okrese – ve školním roce 1982/1983 Radek Krčmář ze 6. A obhájil v národním finále zlatý odznak. V různých sportovních aktivitách reprezentovali naši školu a vybojovali 1. místa tito žáci: A. Jeřábek, H. Vykoukalová, R. Krčmář. TJ Slavoj Slavkov uspořádal s naší školou 19. 4. 1985 okresní tělovýchovnou akademii ve Společenském domě.

Školní rok 1979/1980 byl ve znamení nácviku a příprav na celostátní spartakiádu. Dne 9. 5. 1980 se konala okrsková spartakiáda ve Slavkově. Vystoupilo na ní asi 320 žáků pod vedením učitelů tělesné výchovy. Do Prahy odjelo 12 chlapců a 12 dívek. Ve školním roce 1984/1985 nacvičovalo spartakiádu asi 360 žáků a do Prahy odjelo 36 žáků, kde školu úspěšně reprezentovali.

Žáci soutěžili v mnoha olympiádách. Největší úspěchy v matematické, fyzikální, zeměpisné a biologické olympiádě získali žáci: B. Konečný, Z. Koudelka, E. Pernikářová, Z. Dráždilová, M. Kostiha, A. Králová, J. Dragová, P. Jeřábková, D. Hrabovský, A. Divácká. V průběhu let 1970 až 1971 byly provedeny v učitelských sborech personální změny, které v převážné míře souvisely s politickými událostmi v průběhu roku 1968 a ve dnech následujících. V obou školách ve Slavkově bylo jmenováno nové vedení. Spolupráce školy s veřejností byla zajištěna prostřednictvím Sdružení rodičů a přátel školy. Výbor tvořili rodiče a vedení školy. SRPŠ přispívalo finančně na lyžařský výcvikový kurz, na plavání v krytém bazénu a na odměny pro žáky.

Starší fotografie z lyžařského kurzu v Bedřichově v Jizerských horách z roku 1961

Od roku 1976 byla zavedena povinná desetiletá školní docházka (8 + 2 roky). Značná pozornost byla věnována práci Pionýrské organizace. Pionýři se zúčastňovali besed, soutěží, turistických výletů a putování. Nejúspěšnější oddíl Robinsoni několikrát získal 1. místo v soutěžích, např. O partyzánský samopal a Pionýrskou stezku odvahy. Pionýři pravidelně pořádali zájezdy, exkurze a letní tábory. Ze všech akcí si přivezli spoustu medailí a věcných cen a jejich činnost byla zachycena pracovníky televize. Ve školním roce 1976/1977 se rozjíždí nové pojetí matematiky, které spočívá v uplatnění základních poznatků z teorie množin. Věcné učení má název Prvouka. Zvýšená pozornost je věnována branné, tělesné a dopravní výchově.

Žák Petr Kosík z Vážan zachránil čtyřletého chlapce před utonutím a 24. dubna 1983 byl přijat s dalšími 18 hrdiny ministrem školství ČSSR M. Vondruškou. Druhým zachráncem je Roman Tesák z Velešovic, který neváhal pomoci tonoucímu spolužákovi Jirkovi Novotnému. V listopadu 1989 dochází ke změnám ve společnosti, které výrazně zasahují do práce a organizace školy. Končí politické ovlivňování a směrování výuky, učitelé se podílejí na změnách a někteří se aktivně zapojují do práce v novém uspořádání obce.

Rok 1990 s sebou přinesl změny v řízení škol, vznikají školské úřady, osamostatňuje se školní inspekce. Je připravována nová školská reforma, žáci si mohou vybrat ze široké nabídky jazyků (angličtina, němčina, francouzština, ruština). Zlepšuje se a hlavně modernizuje vybavení školy, nové počítače, videa. Obměňují se učebnice, nové a moderní pro jazyky, největší změny jsou v osnovách a obsahu dějepisu, občanské výchovy, zeměpisu. V roce 1992, zrovna ke čtyřstému výročí narození J. A. Komenského, je schválen zákon ČNR o předškolních a školských zařízeních, provedeny další úpravy učebních osnov. S uvolněním cestování do zahraničí (francouzské družební město Darney, rakouský Horn) začínají učitelé i žáci jezdit na poznávací zájezdy po Evropě, které využívají k rozšíření vzdělání a výuky. Ve škole je otevřen nižší stupeň osmiletého gymnázia, který byl ale v rámci reorganizace školství ve školním roce 1993/1994 zrušen.

První leden 1993 přináší naší škole, stejně jako ostatním školám, právní subjektivitu, stává se samostatnou při hospodaření s finančními prostředky. Kvalitní výuka, rozšiřování moderních učeben, velký počet zájmových kroužků a sportovních aktivit, třídy s rozšířenou výukou cizích jazyků a informatiky přispívají ke zlepšování školní práce.

Po roce 1995 končí klasická podoba školních kronik, veškeré dění a výsledky školního roku jsou shrnuty ve výročních zprávách, ale činnost školy je více přístupná žákům i veřejnosti také na velmi bohatých internetových stránkách s rozsáhlou fotodokumentací. V roce 2007 se konaly na škole oslavy ke 100. výročí založení školy. K této příležitosti byl vydán almanach, ve kterém jsou rovněž uvedena jména učitelů a ředitelů, kteří v minulosti působili na naši škole. Almanach si můžete v elektronické podobě ve formátu PDF stáhnout zde - almanach.